Trumpova administrativa zavádí 25% clo na všechno zboží z Kanady a Mexika a 10% clo na všechno zboží z Číny. Výjimku tvoří pouze energetické produkty z Kanady, kde platí 10% clo. Zatím není jasné, jaké clo uvalí USA na země EU. Jaké budou dopady na českou ekonomiku?
Lze očekávat, že následně se Trumpova vláda zaměří na obchodní partnery, s nimiž mají USA nejzápornější obchodní bilanci. Vedle Číny, Mexika a Kanady je to Evropská unie (zejména Německo, Irsko a Itálie) a asijské země v čele s Vietnamem, Japonskem, Jižní Koreou a Indií.
V roce 2023 vykázaly USA nejvyšší deficit obchodní bilance na světě: 1,15 bilionu amerických dolarů. Prezident Trump považuje obchodní deficity za nejdůležitější metodu pro hodnocení obchodních vztahů a považuje přesun výroby do USA a snížení dovozu za jeden ze svých ústředních politických cílů.
Cla na země EU způsobí významný pokles obchodu
Na země EU se z největší pravděpodobností budou vztahovat všeobecná cla ve výši 10 až 20% na všechny importy. Pokud se tak stane, musíme počítat s tím, že dojde k významnému poklesu obchodu mezi USA a EU.
“Spojené státy jsou naší 10. nejdůležitější exportní destinací. Naše závislost na americkém trhu tedy není příliš velká (2.8 % z celkového exportu za prvních 11 měsíců v roce 2024), ale případný výrazný pokles exportu EU do USA, kam putuje přibližně pětina celkového exportu, by měla nepřímý negativní dopad na české firmy z důvodu jejich silné provázanosti s evropským trhem.
Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě volá po větší diverzifikaci českého exportu, která je zásadní pro zajištění stability a odolnosti ekonomiky vůči vnějším šokům. Nízká míra diverzifikace exportu může znamenat větší zranitelnost vůči ekonomickým a politickým změnám v hlavních exportních destinacích,” říká Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Dopady na českou ekonomiku
“Český export je silně orientován na trhy EU, kam jsme stejně jako před pěti lety i loni vyvezli kolem 80 % vývozu. Jakékoli hospodářské nebo politické otřesy v těchto zemích tedy mohou mít přímý dopad na českou ekonomiku. Pokusy o rozšíření obchodních vztahů mimo tradiční partnery v EU tedy nejsou moc úspěšné.
Český vývoz je charakterizován vysokým podílem výrobků určených jen pro konkrétní odběratele (subdodávky) a nelze tedy očekávat, že se českým firmám podaří výrazněji diverzifikovat, pokud se nestanou hlavními dodavateli finálních výrobků. Klíčovou výzvou pro českou ekonomiku je tak vytváření podmínek pro výrobu s vyšší přidanou hodnotou. Jedná se například o lepší prostředí pro firemní výzkum a vývoj, zvýšení počtu absolventů technických oborů VŠ, dobudování základní infrastruktury a zajištění konkurenceschopných cen energie,” dodává Rafaj.
Reakce Evropy: zacílená protiopatření s cílem eliminovat cla
V případě zavedení dodatečných cel na evropský dovoz by EU měla adekvátně hájit své ekonomické zájmy – protiopatření ze strany EU by měla být zákonná, proporcionální a zacílená. Primárním cílem EU musí být eliminace cel.
Totéž platí pro oba dlouhotrvající obchodní spory (ocel a hliník, velká civilní letadla) mezi USA a EU – byznys potřebuje, aby bylo co nejdříve nalezeno trvalé řešení. Pozastavení vyrovnávacích cel ze strany EU vyprší na konci března 2025 (za US cla na ocel a hliník) a vzájemných represivních cel v objemu 11,5 mld. USD (v kontextu velkých civilních letadel) v červnu 2026.
Zachování a další rozvoj transatlantických vztahů má pro Evropu zásadní strategický význam. Musíme pokračovat ve vzájemném dialogu.
zdroj: https://www.strojirenstvi.cz/zpusobi-zavadena-cla-do-usa-pokle...